Praha? Aha!

Praha ve mě vyvolává zvláštní pocity, většinou pozitivního charakteru. Nějak mě přestal bavit internet a trávím na něm mnohem míň času.. spíš si tak užívám bezprostřední přítomnosti a snažím se neohlížet do minulosti a moc neplánovat budoucnost. Spontánnost se mi zatím vyplácí.
Honí se mi toho v hlavě strašně moc, ale určitě musím napsat o mém prvním blog/plurk srazu.
Jelikož jsem z Moravy, ze Vsetína, mám to ke všem lidem z blogu a plurku, které mám ráda, docela daleko. Hned jsem teda s nadšením využila příležitosti k setkání s Barb, Cassidy, Katie a Lou. Jen mě mrzelo, že Carrie musela odjet na hodinu autoškoly, protože tu bych taky samozřejmě ráda viděla! :)
Je to takové zvláštní vidět někoho poprvé naživo po spoustě letech, co si čtete online o jeho životě a vlastně tak kolikrát víte víc než jeho samotné okolí. Byla jsem strašně zvědavá, jak na mě holky budou působit po určitém "zaškatulkování" z blogu a s radostí oznamuju, že moje pocity ze setkání byly víc než pozitivní!

S holkama jsem bohužel nebyla od začátku, musela jsem si vyzvednout na Arkádách nějaké věci,co mi táta dovezl, předevšim teda náhradní mobil, protože moje Prada mi v nejnevhodnější chvíli nejspíš definitivně umřela. Pak jsem trapně tahala obří igelitku po celé Praze :D
Potkaly jsme se blízko New Yorkeru na Můstku, první dojem - wow, vidím všechny z masa a kostí! Holky byly neskutečně milé a snad ještě sympatičtější a krásnější, než na blogu. Po pár minutách jsem měla pocit, že je vážně znám snad odjakživa. Protože jsem strašně ukecaný člověk, byla jsem překvapená, když mi Barb řekla, že z plurku a blogu působím strašně tiše! :)

Lou mě překvapila svou extrémní ukecaností a otevřeností, tu bych si úplně dokázala představit jako nějakou svou spolužačku ve škole! (no my jdem vlastně obě na VŠE, takže svým způsobem spolužačky budeme) Katie je strašně milá holka z "mého" regionu, ale vůbec bych to na ní nepoznala, nevím proč :) A bydlí v nádherném bytě a má stejně krásný úsměv, jako na fotkách :) Cassidy mě naopak snad vůbec s ničím nepřekvapila, představovala jsem si ji z blogu úplně stejně. Když jsme pak spolu nakonec chvilku procházely Palladium, v jednom okamžiku jsem se dokonce přistihla, že si připadám, jako bych se procházela s kamarádkou, co znám snad odjakživa :) Nejvíc mě ale překvapila Barb, nevím proč, ale taky na mě z blogu působila jako taková tichá hodná holka, místo toho se z ní ale vyklubala pěkně sebevědomá rebelka, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu :) Jsem za tohle setkání strašně ráda a doufám, že nebylo poslední, a že se třeba příště přidají i ostatní.

Internety neinternety, mám vás ráda, milí plurkeři/blogeři! :)