Někteří lidi mi tady začínají lézt strašně na nervy. Mám pocit, že poslední dobou je všechno nějak stereotypní. Mám chuť někam zase pláchnout na 3 měsíce nebo dýl. Dneska mi přišla italská obálka, spolužáci mi poslali časopis mé italské školy, kde je o mě článek a rozhovor. To mi připomnělo, že jsem si včera nostalgicky navodila jednou písničkou atmosférz toho, co bylo před třičtvrtě rokem, jak to všechno dopadlo a co je teď. A brečela jsem jak želva, nevím jestli dojetím, štěstím nebo smutkem z toho, co je teď.
Plánuju na léto a při tom nevím, co bude za týden.
Sepisuju si 10 důvodů, proč nenávidím zimu.
Večer jdu do kina na The curious case of Benjamin Button.
Tak trochu to, co se mi právě honí hlavou. Příště to možná bude dávat větší smysl.
čtvrtek 12. února 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentáře:
já bych taky odjela někam za sedmero řek a blabs:).. daleko někam. Někam hodně daleko:)
No jó, ale člověka brzdí ty povinnosti, které musí plnit 10 měsíců v roce :/ Jedině prázdniny asi...
Ale z vlastní zkušenosti ti řeknu : Pokud moc chceš, jeď někam. Nebudeš litovat :)
Nevím, jestli bych měla tu odvahu, takhle sama někam vyrazit! A těch deset důvodů by mě zajímalo, taky nesnáším zimu! :)
Okomentovat